Angličtina s rákoskou

Vše začalo před pár lety, kdy jsem pár svých přátel doučovala angličtinu. Jeden můj kamarád si na sebe přinesl rákosku – moji první rákosku. Vysmála jsem se mu. Ta myšlenka, že někoho dospělého vyplácím rákoskou za to, že se neučí nebo nepřinesl domácí úkol, mi přišla směšná. Dokud svou docházku a svou přípravu na hodiny nezačal flákat. On věděl, že dlouho nevydrží sekat dobrotu, jenže ať byly jeho představy jakékoliv, na mě připraven nebyl.

černobílá historie

angličtina s rákoskou

Já, která jsem se na každou hodinu svědomitě připravovala, jsem z něj byla zoufalá. Protože se nenaučil slovíčka, museli jsme jednu lekci opakovat i 3x. Když pak nepřinesl další domácí úkol, vzpomněla jsem si na rákosku. „A DOST!“ řekla jsem celá naštvaná „už tě nechci doučovat. Tohle nemám zapotřebí. Ty si choď třeba do jazykovky, já s tebou končím,“ řekla jsem rázem. Chvíli mě zkoušel ukecat, ale já měla jasno. Když ještě chvíli škemral, povolila jsem a rozhodla jsem mu dát ještě šanci. Vytáhla jsem rákosku ze stolu. „Dobrá, buďto si tady za svou lenost necháš vysázet pět a dvacet tvojí rákoskou na holou, nebo už nechoď“. Vykulil na mě své vyděšené oči. „To přece nemůžeš myslet vážně, pět a dvacet je hrozně moc.“ „Myslím!“ odpověděla jsem a v duchu jsem vzpomínala na den, kdy tu rákosku přinesl. Snažila jsem mu dát pár ran přes kalhoty, ale byly takové nesmělé a celé to spíš působilo dost směšně. Jenže teď jsem byla rozzlobená a o to víc odhodlaná. Možná si myslel, že se to bude v tom duchu opakovat, proto nakonec souhlasil a ohnul se přes stůl.

„Kalhoty dolů i trenky!“ zavelela jsem.

„Ale…“ začal „RÁKOSKA nebo JAZYKOVKA?!?!“ Utnula jsem jeho pokusy nekompromisním tónem. Neochotně si stáhnul kalhoty i trenky dolů až ke kolenům. Ohnul se znovu přes stůl a vyšpulil na mě svůj pevný zadek. Bylo to poprvé, co jsem si ho takto všimla. „Tohle je proto, abys nepodceňoval mojí přípravu a neplýtval mým časem.“ Napřáhla jsem se, vzduchem zasvištěla rákoska a dopadla přesně na obě dvě půlky toho krásného zadečku. Kamarád vyskočil jak čertík z krabičky. „Co blázníš, víš, jak to bolí??“ obořil se na mě. Stála jsem tam napůl v šoku, jestli jsem mu neublížila, a napůl s pocitem uspokojení. Nějak jsem nevnímala jeho lamentování. „Bolí? To je snad dobře, ne?“ prohlásila jsem sarkasticky poté, co jsem mu zadek zkontrolovala a viděla jsem, že se tam objevila jen červená čára. Hladil si zadek jak malý kluk. „Pokud chceš brát angličtinu se mnou vážně a chceš ke mně dál chodit, tak vydržíš ještě dvacet čtyři, pokud ne, můžeš teď hned odejít“ a ukázala jsem rákoskou na stůl. Podíval se na mě s prosebným výrazem, ale narazil jen na odpor a odhodlání. Po chvilce váhání se nakonec znovu ohnul přes stůl a já mu začala sázet jednu za druhou.

Když si na to teď zpětně vzpomenu, tak se musím přiznat, že měl můj obdiv. Jak se zakousl do toho stolu a držel, ani jednou už se nenarovnal, dokud nebylo dokonáno. Bylo vidět, že každá rána, která proužkovala jeho zadek, byla pro něj krajně nepříjemná. Svíjel se a úpěl a světe div se, mě to přinášelo potěšení a pocit uspokojení a uvolnění. Během vyplácení jsem mu v pravidelných přestávkách opakovala, za co vlastně dostává a jestli stále chce pokračovat s angličtinou u mě.  Pokud ANO, musí to vydržet, pokud NE, může hned odejít. Dala jsem mu na výběr a on to nesl jako chlap. „ Á dvacet pět,“ pronesla jsem vítězoslavně poté, co rákoska dopadla naposledy na jeho už rudý proužkovaný zadek. S obdivem a údivem jsem mu ho pohladila. Byl horký a vlnkovaný, jak se tvořila jelita. Zvedl se a k mému překvapení se nezačal hned oblékat, ale znalecky si zadeček nejdřív ohmatal a pak se šel ještě podívat do zrcadla do koupelny. „Teda klobouk dolů, čistá práce. Ty už si to někdy dělala, přiznej se“ prohlásil s šibalským, když se vrátil z koupelny už oblečený. „Musím se přiznat, že takový výprask jsem ještě nikdy nedostal, vlastně jsem spíš zvyklý výprasky dávat než dostávat“. To mi spadla čelist. Koukala jsem na něj nevěřícně a vůbec jsem nějak nechápala, co mi vlastně říká. Toho dne už z angličtiny nebylo nic.

Sedli jsme si ke stolu, otevřeli lahvinku vína a probírali téma spankingu. Pro mě se tímto otevřela další brána, do které jsem byla připravena alespoň zvědavě nakouknout. Vyprávěl mi, jak je v této spank komunitě už léta, jak se mu moc líbí vyplácet ženské zadečky a že už měl několik možností, které si náramně užil. Ale že dostane takový výprask on sám a od ženy, toho by se ani nenadál.  „Jen tak mimochodem, ty sis ten můj výprask taky pěkně užila, nemám pravdu?“ Stydlivě jsem přikývla. „Víš ty co? Ty máš pro to přirozený talent. Ty bys to mohla využít pro výuku angličtiny. Rákoska jako motivace. Nenaučil ses slovíčka, nenapsal jsi domácí úkol, flákáš to? Tak dostaneš na prdel. Kolik, to se bude odvíjet podle výše provinění. Taková služba tu ještě není. Jistě by o ni byl zájem. No jen se nedá inzerovat v časopisech nebo na billboardech jako jiné jazykovky.“ Ten večer jsme se ještě hodně nasmáli. A semínko bylo zaseto a začalo klíčit. K mému milému překvapení se můj kamarád se svou přípravou na AJ rapidně zlepšil, a i když jsem někdy zatoužila po tanečku rákosky na jeho zadečku, nedal mi k tomu příležitost a už jsem nemusela nikdy takto drasticky zakročit. Řekl mi doslova, že jednou mu to stačilo a že bude dělat vše proto, aby se to už nikdy neopakovalo. A musím říct, že se dodnes snaží. Je to můj nejstarší student angličtiny, můj lektor spankingu a hlavně přítel a nejskalnější fanoušek  mého V.I.P.D. Výchovného institutu  pro dospělé, kde já jsem se stala sama sobě ředitelkou.

2 komentáře u „Angličtina s rákoskou

  1. Profilový obrázekJoe

    Tento způsob motivace mě opravdu zaujal. Možná že by mi pomohl konečně vylepšit moji mizernou angličtinu. Při mé píli by si paní lektorka a její pružná štíhlá pomocnice určitě přišli na své.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *