Archiv autora: Paní Vychovatelka

Sledování spankingových stránek v pracovní době se nevyplácí – léčení závislosti nejen rákoskou

Sledování spankingových stránek v pracovní době se nevyplácí – První terapie nejen rákoskou

nápis na tabuli

nápis na tabuli

Jmenuji se Adrián a přiznávám se, že už dlouho trpím závislostí na spankingových webových stránkách. A to velmi často i v pracovní době a navíc občas nějaké spankingové texty na svůj blog i píšu.

Před časem jsem objevil stránky Paní Vychovatelky a nedávno jsem se rozhodl požádat Paní Vychovatelku, aby mně pomohla zbavit se této těžké závislosti. Paní Vychovatelka jako zkušená pedagogická pracovnice má totiž velmi dobré výsledky v léčení takových závislostí.Emailem jsem se u Paní Vychovatelky objednal, dohodli jsme se na postupu léčení má závislosti a v pondělí na začátku září v odpoledních hodinách v přesně dohodnutém čase jsem se dostavil do učebny Paní Vychovatelky „na kobereček“.

Přiznávám, že jsem před domem, kde má Paní Vychovatelka svoji učebnu, už o několik minut dříve. Od Paní Vychovatelky jsem se totiž dozvěděl, co se stane hříšníkům, kteří se dostaví do učebny později, než bylo dohodnuto.

A já mám dostatečně stažené půlky z trestu, co mne čeká, a na jeho navyšování nechci raději ani pomyslet. Mám s sebou docela těžkou koženou plácačku, která bude zanedlouho v rámci léčení mé závislosti tančit na mém holém zadku.

Na pokyn z smsky vstupuji do domu na Řehořově ulici na Žižkově.

Celý příspěvek

Hazard aneb jak to šlo na prvním setkání s paní Vychovatelkou

HAZARD 

Před výpraskem si musí zahřát rákosku mezi půlkami

Před výpraskem si musí zahřát rákosku mezi půlkami

Po delší době na mě dolehla potřeba dostat zas jednou pořádný výprask. Nicméně paní Makima z Jablonce, která mi v podobných chvílích „vypomohla“ je dlouhodobě zaneprázdněná a tak mi nezbylo, než zkusit štěstí s inzerátem, ve kterém jsem hledal paní z Prahy a okolí, která ráda dává „velkým klukům“ důkladné výprasky na holou. Reakce ani odpověď ale žádná a dost mě překvapilo, že by se tu taková nenašla? No asi ne.

Nakonec jsem se rozhodl, že zkusím oslovit paní Vychovatelku z VIPD. Obratem jsem dostal odpověď, dohodli jsme se na přesném dni i hodině návštěvy, důvodu k mému potrestání i formě trestu. K tomu mělo ale dojít až za šest dní. Nevím, zda znáte ten pocit, čekat dlouho na to, až dojde na samotný výprask. Den za dnem se vleče. Přes den na to myslíte, představujete si, jak to vše proběhne a dopadne. Po nocích se vám o tom zdá. Den za dnem pomalu ubíhá a čím se čas zkracuje, tím jste nervóznější a nervóznější.

Ani se nedivím, když si to někdo ještě na poslední chvíli rozmyslí. I paní Vychovatelka chce proto ráno v inkriminovaný den poslat SMS, v které musím potvrdit, že opravdu přijdu.

Mysl a fantazie pracuje na plné obrátky, i strach dělá své, ale účast potvrzuji.

Na cestu ještě přibalím 40 cm dlouhé celuloidové pravítko, tak jak jsme se domluvili a vyrazím. Cesta mi trvá necelou hodinu, ale jsem na místě samozřejmě raději dříve, nerad bych si pozdním příchodem vykoledoval nějaký přídavek. Venku je horko, ale mám pocit, že bych se potil, i kdyby nebylo. Na místě mám být asi za deset minut. Zrovna když uvažuji o tom, že jsem tak akorát zralý na sprchu, vyruší mě z mých úvah právě příchozí SMS:

„ Pokud si někde poblíž, můžeš zazvonit na VIPD, už tě očekávám.“ Bylo to jak rána elektrickým proudem a dušička ve mě byla opravdu malá. Byl jsem opravdu nedaleko a tak jsem pomalu šel.

Celý příspěvek

Výpraskový kozlík – fotodokumentace

Trestná výprasková koza – Kozlík

Trestná koza - vlastně Kozlík

Trestná koza – vlastně Kozlík

S velikou radostí Vám všem oznamuji, že jsem se konečně dočkala nového nástroje – Kozlíku, pro trestné výprasky.  Víte, že nejsem zastánce přivazování a že se k tomu můj stůl ani moc nehodil. Ale situace a někteří nezbedníci si žádali, aby při trestném výprasku byli spoutáni a to v pozici s vyšpuleným zadkem. Po delší úvaze, jaký nástroj by se k tomuto účelu hodil do mé ředitelny, jsem vybrala tento Kozlík (nechci mu říkat koza, protože tu jsem si představovala trochu jinak). Výpraskový Kozlík je pevný kus nábytku, který udrží toho nejtěžšího nezbedníka, a který zajistí, aby sebou trestaný nezbedník nemohl šít a uhýbat a aby ani nemohl strkat ruce kam nemá. Přitom je zadeček pěkně vyšpulený pro rákosku nebo pásek. Posuďte sami – co tomu říkáte?

Výpraskový Kozlík

Výpraskový Kozlík

Tandem, výprask od dvou žen


TANDEM dvojitý výprask nezbedníka, který si dovolil v pracovní době koukat na hanbatá videa a fotky. Moc toho později litoval. Ani nestačil pěkně dýchat, ale držel se způsobně, zakousnutý do stolu.
Paní Inspektorka (vlevo) a Já si takto vychutnáme každého nezbedníka, který zlobí a dělá, co dělat nemá!!! Kdo by chtěl být (měl být) na jeho místě nechť se přihlásí!!!

TANDEM, opravdový zážitek

Výprask dřevěnou plácačkou

Výprask dřevěnou plácačkou, pro zahřátí

Tandem

(reportáž z akce, která nahradila inspekci)

Tahle akce byla plánována moc dlouho, když hlavní myšlenka mě napadla, tak tři týdny před velikonocemi a nedala mi spát. Pokud jste návštěvníky těchto stránek, mohli jste číst moji povídku Inspekce, která byla vzorem scénáře. Jenže po velkém plánování se zjistilo, že vážní zájemci postupem času dostávají strach a odpadávají jeden po druhém. Ještě v neděli večer jsem spoléhal na to, že přece jen někdo dorazí, užít si společný výprask. Nedorazili (zbabělci).  Po nezbytné výměně zpráv jsem trochu zklamaný, snad se dostaví aspoň paní inspektorka, vždyť jsem přijel kvůli ní. Jak se blížím ke kabinetu paní ředitelky, moje srdeční frekvence začíná narůstat. Srdce cítím až v krku a kdyby mi teď někdo změřil tlak, asi bych skončil na pohotovosti.  Sahám na kliku, jsem očekáván. Paní ředitelka mě vítá a sděluje mi další ránu osudu, paní inspektorka má zpoždění. No nic naplat, musím vytáhnout náhradní plán, ještě že mám dostatek scénářů v zásobě.

Zvoní, paní inspektorka je tady. Pro dnešek to ale nebude návštěva školní inspekce, ale řádný pohovor v psychologicko – výchovné poradně paní vychovatelky a její asistentky. Musím se vyzpovídat, moc se mi do toho nechce. Přesto přiznávám, v pracovní době sem tam kouknu na nestydaté obrázky. V práci to zjistili a poslali mě do výchovných rukou paní vychovatelky. Ta se mnou probírá moje provinění a způsob jakým bych měl dojít k nápravě. Chtě nechtě musím souhlasit. Jsem vyzván k odložení svrchního šatstva, tentokrát jsou mi spodky ponechány, asi to nebude tak přísné jako posledně.

Paní vychovatelka už sedí na židli a vyzývá mě k výběru plácačky, volím zlatý střed, je provrtaná jako od červotoče. Paní vychovatelka ji pohladí a pochválí můj výběr a odkládá ji vedle sebe. Musím se přehnout přes její kolena, chvíli mi jezdí rukou po zadečku a v tom její ruce zajíždějí za lem spodků. Jdou dolů, je to tady.

Celý příspěvek

Inspekce díl III.

Inspekce IMAG3301

(díl třetí – rákoska nakonec)

Paní inspektorka se vzdát nehodlá, drží rákosku ze všech sil. Paní ředitelka je smířená s realitou, musí se pustit a dát přednost vyšší autoritě. V její tváři je vidět zklamání, snad bude moci začít na druhém zadečku. Paní inspektorka pevně uchopuje nástroj do obou rukou a významně ho prohýbá. Je pružný, všechna čest. Chlapci jsou jak omámení, to snad dámy nemyslí vážně, z toho zlého snu se musí probudit.

„Oba dva pojďte sem,“ ukazuje paní ředitelka na místo před svým psacím stolem. „Vezměte si každý jednu židli,“ doplňuje příkaz a chlapci nechápavě berou ode zdi bytelné dřevěné židle. Asi se výprask na chvíli odkládá, bude nějaký pohovor. Kdepak. Paní ředitelka má jiné úmysly. Bere jim židle z rukou a staví je ke svému psacímu stolu, opačně než by někdo očekával. Opěradlo židle se opírá o stůl, vždy v místech kde má stůl šuplíky. „Klekněte si na židli, přehněte se a celým tělem se položte na desku stolu,“ nařizuje. Paní ředitelka kontroluje jejich polohu, je spokojená. Obchází stůl a uděluje hříšníkům kázání: „Doufám, že si oba uvědomujete svůj neomluvitelný čin. Očekávám od Vás, že nadcházející výprask bude pro Vás poučením, přijmete ho s pokorou a nebudete průběh narušovat jako před chvílí. Každý z Vás si rány bude počítat sám. Matematiku doufám umíte.“ Chlapci zarytě mlčí, při pohledu do přísných očí paní ředitelky jim nezbývá než kývnout na souhlas, že pochopili. Oba ví, že nemá smysl odporovat, před zraky mají paní inspektorku, pohrávající si s rákoskou. Je to tady, proč je to jenom napadlo. Paní ředitelka, máchnutím paže s dlaní nahoru, uctivě vyzývá paní inspektorku k zahájení exekuce.

„Je to pohled pro bohy,“ říká si paní inspektorka jako ve snách, pozorujíc ty dva vyšpulené zadečky a jejich ustrašené majitele přehnuté na psacím stole. Krásně to paní ředitelka vymyslela, ale který zadeček si má vybrat jako první? Vzpomíná si na dětské rozpočítávadlo. V duchu přeříkává a chvílemi ukazuje rákoskou na jednoho či druhého z chlapců. Ti jsou jako na mučidlech. „Kamarádi buďme, ale první budeš ty,“ říkají v duchu jeden druhému. Ruka už se zastavila. Tím „šťastným“ vítězem je Martin. „Ne prosím!” křičí, když vidí paní inspektorku přicházet za svá záda. V očekávání přívalu nepříjemných pocitů šátrá po stole a nachází ruku svého kamaráda, pevně ji svírá. Paní inspektorka, vyměřuje správný dopad. Dva, tři lehké doteky na Martinově kůži a teď ten správný rozmach … .

„Hvízd,“ dřevo prořezává vzduch

Celý příspěvek

Inspekce díl I. a II.

Co tvá hlava nedomyslí,_DSC7309
to tvůj zadek neunese.

Tak, jsem tu s ochutnávkou mého nejnovějšího výtvoru o dvou nezbednících. Doufám, že před pokračováním četby si poslušně nasadíte palčáky. Jako obvykle rozjezd nic moc, ale potom … ajajaj.

Inspekce

Internátní škola paní ředitelky Thomasové byla vyhlášená široko daleko svým individuálním přístupem k potřebám svých žáků. Mimoškolní aktivity, kromě mnoha jiných, zahrnují zejména kriketové družstvo, hrající nejvyšší ligu starších žáků. Na úspěchy svého sportovního týmu je ředitelka, Carol Thomasová, mimořádně hrdá a zakládá si na tom, že její žáci excelují nejenom ve sportu, ale skvěle zvládají i učivo.

Blíží se konec školního roku, ligová sezóna je v plném proudu a ve škole se připravuje vše na srovnávací testy, nutné jako podklad pro přijetí žáků na university. Tým je jen krok od postupu do play-off, ale hlavní opory, Tomáš a Martin, mají poněkud mezery ve vzdělání. Stačí jen malé zaváhání a budou ze sportovních aktivit vyloučeni. To rozhodně nehodlají dopustit, vždyť ve hře je nejen postup jejich týmu, ale i možnost získání stipendia na univerzitě s nejlepším týmem v zemi. Proto se musí riskovat úplně všechno, rozhodli se. Jednoho čtvrtečního odpoledne, když je celá škola účastna kulturního před stavení, musí získat otázky a odpovědi srovnávacích testů plánovaných v nejbližších dnech. Paní ředitelka byla tou dobou zaměstnána něčím jiným a její pracovna v prvním patře osiřela, chybějících dvou lumpů si snad nikdo nevšimne. Jde se na věc.

Tomáš, je informovaný. Petr, jeho spolužák z lavice, viděl testy nachystané na stole paní ředitelky. Okno do zahrady je otevřené a Martin ví, kde má školník žebřík. Za bílého dne, berou ho potají z kůlny a přikládají k oknu kabinetu. Tomáš šplhá na horu, prolézá oknem a mizí v útrobách pracovny.

„Máš něco?“ ptá se nedočkavě Martin. Nic, žádná odpověď. Nevydrží to a šplhá za Tomášem. Ten prohledává, co může, když jeho zraky upoutal sekretář stojící v rohu za dveřmi. Tam by to mohlo být. Trochu odborného násilí a už je otevřený, oba se dávají do hledání.

Tou samou dobou vyrušila paní ředitelku, ze snového poslechu smyčcového kvarteta, její zástupkyně. Je tady nečekaná návštěva, paní inspektorka ze zemské správy. No co naplat, bude se muset věnovat něčemu jinému. Povinnost je povinnost.

„Dobrý den, vítám Vás u nás. Co pěkného Vás k nám přivádí“, usmívá se na paní inspektorku.

„Na chlapecké škole v sousedním městě došlo k úniku otázek srovnávacích testů, budeme je muset všechny vyměnit. Kde Vy je máte?“ ptá se paní inspektorka.
„U mě v pracovně. Jsou v naprostém bezpečí“, odpovídá. „Můžeme se přesvědčit.“ Paní inspektorka jen pokývne rukou na souhlas a tak se tedy ruku v ruce vydávají ke dveřím kabinetu. „Já se svými žáky problémy nemám. U mě se nepodvádí“, říká paní inspektorce. Ta zarytě mlčí, ledy se prolomit nepodařilo, asi se chce přesvědčit na vlastní oči. Paní ředitelka vkládá klíč do zámku. Včera ho školník opravil, zámek šel těžko a dveře skřípaly. Ještěže tak, jak by při tom vrzání vypadala.

Otevírají se dveře. Zpoza nich se ozývá nějaký šustot, okno je dokořán. Přece ho zajistila, to byl takový vítr? Paní inspektorka vchází za ní a zavírá dveře. Co to jen za nimi je.

„Tak u vás máte samé hodné žáky?“, říká jízlivě paní inspektorka při pohledu na ty dva výtečníky s paklem testů v rukou. „No vidím, že testy jsou v naprostém bezpečí“, konstatuje. Paní ředitelku jako by přejel vlak a snad dal i zpátečku. Tohle od nich nečekala. Taková drzost a opovážlivost. Jak z toho ven?

„Co vy dva tady hledáte?“

Celý příspěvek

Výprask rukou

Výprask rukou
Kdo si myslí,že výprask rukou je jen plácaná, tak ať si to přijde zkusit ke mě do pracovny. Mám pádnou ruku a dovedu udělit výprask rukou pěkně ruda někdy i do fialova. Zlobivý Poskůček na videu by mohl vyprávět 🙂